Vítám vás u dalšího článku, který bude tentokrát strášně strašidelný! Řeč bude o Halloweenu, anglosaském svátku, který se slaví poslední den v říjnu a to hlavně v anglicky mluvících zemích. K mému potěšení už se ale hojně rozšiřuje i u nás, čemuž jen a jen fandím :-).
Já a Halloween ... jak k tomu vlastně došlo? Už jako malá jsem milovala americké a anglické filmy, kde byly záběry z oslav Halloweenu a hrozně moc se mi to líbilo. Byla jsem smutná, že se u nás tato tradice nedodržuje. Teď už jsou alespoň kostýmy a doplňky dostupné klasicky na internetu, v kamenných obchodech, popř. si je můžete objednat ze zahraničí. Ale tenkrát? Nic takového nebylo a i kdybych se na hlavu stavěla, Halloween se nekonal. Veškeré představy a fantazie zůstaly jen v mé hlavě a mohla jsem akorát tak závidět těm dětem ve filmu, jaké tam mají hezké svátky.
Časem ale člověk vyrostl a postupně se začal Halloween dostávat i k nám do Čech. Nejprve jsem ho slavila pouhým vydlabáním dýně, kterou jsem pak hrdě vystavila za oknem, ať jí všichni v ulici vidí :-) a večer se šlo na párty. Pamatuji si, jak jsem byla přestrojená za čarodějnici. To jsem ještě kostým tolik neřešila. Prostě černý top, sukně, klobouk, koště ... teda vlastně tenkrát to nebylo koště, ale mop, kterému jsem udělala z papíru řidítka a sedátko a napsala jsem na něj Nimbus + nějaké číslo, které už si opravdu nepamatuji. Jó, sklidilo to tehdy docela úspěch :-). Fotku bohužel nemám.
Pak jsem zase byla za upírku, kdy jsem celý večer bojovala se dvěma vypadávajícími upírskými tesáky :-D. To byla sranda, pořád jsem běhala na záchod s tím, že mi vypadly zuby :-D. Takže příště na přilepení žádné levné lepidlo z ptákovin, ale jedině Coregu :-).
 |
Chudák pan dýně, ten to odnesl.
Nejdřív mu vydlabe mozek a pak ho chce ještě zakousnout :-) |