Vítám všechny čtenáře! Dnešní článek pro mě představuje tak trochu srdeční záležitost, jelikož jsem bývalý koňák a to ve vás prostě zůstane, i když už pravidelně nejezdíte. Pokaždé, když si cca jednou za rok sednu na koně, dostaví se u mě pocit blaha a myšlenky začít zase rajtit a nejlépe si pořídit vlastního koníka. Já vím, zatím jen sen, ale ty jsou přeci od toho, aby se plnily, ne ;-)?
Jedno moudro praví: "Nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu" a je na tom určitě velký kus pravdy. Ten pocit svobody, moci, kterou máte nad tím ušlechtilým tvorem, zároveň ale občas i bezmoci, když si koník dělá, co chce :-), adrenalin, relax ... prostě nádhera! Takže dnes doufám, že potěším všechny rajťáky a třeba pobídnu bázlivce, kteří to nikdy nezkusili a koní se bojí.
